Archív Andělů bez hranic

 Andělé ve starých kulturách

Asyřané a Babylon

Ve starých kulturách Asyřanů (cca 2000 př.Kr.) a Babyloňanů (cca 3000 př.Kr.) nacházíme první zřetelné stopy andělských postav tak, jak vypadají v dnešních představách. Každé božstvo vlastnilo své heroldy. Byly to okřídlené bytosti, které sestupovaly z nebe na zemi a opět vystupovaly vzhůru a plnily úkol poslů mezi bohy a lidmi. Tyto národy věřily v dobré strážné duchy, kteří vedli každého člověka a také zde nacházíme obřady a zobrazení mocných skvělých ochranných duchů. Kteří střeží a ochraňují nebeské svátosti a říše.

Judaismus

V judaismu jsou andělé významnými božími silami, které člověka vedou, ochraňují, zasvěcují a přivádějí zpět k Bohu. Všichni velcí vůdci této kultury byli ovlivňováni a vedeni anděly, např.Abrahám, Mojžíš a mnozí proroci Starého zákona. Andělé jsou strážci a apoštoly božích zákonů. Každý člověk je vyzýván, aby žil podle těchto božích zákonů. Základ židovské víry v anděly se projevuje v různých spisech, např. v apokryfech, Talmudu, kabale, Kumránských svitcích a v etiopské knize Henochově.

Keltové

V mytologii Keltů je popsán svět této strany a onen svět. Andělé byli posli z onoho světa, kteří se ukazovali v podobě zvířat. Zvláště ptáci byli považováni za posly světla z onoho světa, ovšem tímto poslem mohlo být každé zvíře, které odtamtud přineslo nějakou zprávu. Onen svět měl mnoho podob. Žili tam krutí bohové, kteří ohrožovali člověka a bohové, kteří lidem posílali pomoc, většinou v postavách zvířat.

Řecko

V řecké mytologii byl poprvé zmíněn horní svět a podsvětí a poslové, kteří jsou prostředníky mezi těmito světy. Existovali poslové bohů z vyššího světa a poslové podsvětí. Jsou zde popisováni Hermés, boží posel a Iris, která staví most spojující svět bohů a lidí, Amor, který zažehuje lásku a mnoho dalších. Zde se poprvé objevuje výraz "angelos", kterým jsou míněni boží poslové, kteří přinášejí zprávy z horního světa.

 Egypt

Ve velmi staré rané egyptské vysoce rozvinuté kultuře (cca 2500 př.Kr) mohli s anděly na božích plánech spolupracovat jen zasvěcení, velekněží a žáci na cestě světla.andělé zprostředkovávali spirituální boží pravdy, vyrovnávali síly v člověku, chránili, zkoušeli, vedli a zasvěcovali ho do duchovních světelných světů a jejich božích zákonitostí. Nacházíme zde rovněž představy okřídlených bytostí, např. Isis.

Orient

Ve staré orientální mytologii uctívání bohů a bohyní je svět naplněn bytostmi světla, které vystupují a sestupují mezi nebem a zemí.i zde jsou představovány na starých obrazech s křídly, často jako smíšené bytosti se zvířat a lidí nebo v symbolické formě.

Z knihy Lexikon andělů od Jeanne Ruland

 §§

Andělé dálného východu

 Andělé v Asii-shrnutí

V Malajsii se pihám říká andělské polibky. Taoisté nepřičítají andělům žádné oficiální místo, jak to činíme my, pokud se však andělem míní služebný duch, duchovní bytost, která provází a uctívá nejvyšší božstvo, pak patří andělé také do čínských a japonských náboženství. Jsou to nesmrtelné, původně lidské bytosti, které dosáhly takové úrovně duchovní čistoty, že nikdy nezemřou. Jsou klasifikováni jako „bohové“ (čínsky šen), jsou jim podřízeny, ale mají úzký vztah ke světu lidí. Stejně jako andělé mohou létat, pohybovat se mezi oběma světy, konat zázraky, uzdravovat, zahánět zlé duchy a vyučovat. Podobně jako andělé se zjevují v lidské nebo zvířecí podobě, pomáhají a radí, jsou sami poselstvím. Všechny tyto věci však konají i světci.

Čím více se vzdalujeme na východ od Persie, tím nejasnější jsou naše představy o tom, co jsou andělé. Bódhisattvové, svatí jakoby – buddhové, se také podobají andělům, a stejně jako nesmrtelní jsou vyvoleni, aby byli sesláni dolů a vedli nás k osvícení. V každém jejich těle však dlí energie boží, která se nazývá dakíní neboli anděl a odpovídá hinsuistickému šakti. Mezi buddhistickými bódhisattvy a taoistickými nesmrtelnými je drobný rozdíl. Taoističtí nesmrtelní existují fyzicky, tělo neumírá, přičemž pro tyto bytosti je celý katalog jmen, který, proložen šamanskými a buddhistickými tradicemi, vytváří zmatenou směs legend a folklóru.

Buddhističtí bódhisattvové jsou naopak vznešené bytosti, které, jestliže dosáhly spásy (tj. byla jim dána příležitost vystoupit z kola převtělených životů), byly vybrány, aby se vrátili na zemi a učily i vedly nás smrtelné.

Bódhisattvové se milují a radují se z požitků duchovního světa. Jsou však také zástupci božími. Konají nejen to, co andělé – uzdravují, provázejí, odměňují a trestají lidské bytosti - , ale také vedou duše umírajících na příslušné místo jejich smrti. Zatím nemají nárok na fyzickou nesmrtelnost jako taoističtí nesmrtelní, proto když jejich čas uplyne, umírají tak, jako zemřel Buddha. Umírají svatou smrtí, v pokročilém věku, klidně jako žili, nerušeni násilím, nikdy jako mučedníci ani trpící pro svého boha (jak je tomu v dějinách křesťanství). Jejich těla nikdy nezpráchnivějí.

Ti, kteří spatřili živého Buddhu v Číně nebo v Tibetu, popisují, že byl obdařen aurou klidu a energie, tepla a lásky. Někteří lidé viděli, jak mu zářila pleť.

Z Knihy andělů od Sophy Burnhamové

 Čína

Ve staré Číně nacházíme mýty a legendy o stvoření světa, který vznikl ze dvou velkých sil jin a jang a byl stvořen bohy a bytostmi, kteří putují mezi říší lidí a bohů. Také zde nalezneme devět oblastí nebes, které jsou obydleny a střeženy nejrůznějšími bohy, bohyněmi a duchovními bytostmi. Díle existují děti Slunce, které člověku přinášejí světlo a teplo a zprávu o zlomu. Všechno, co se na zemi stalo, bylo vyhlášeno v nebi a zpráva byla přenesena posly.

Japonsko

Japonský šintoizmus popisuje nesčetné nebeské bytosti, které slouží bohům a bohyním, ale také lidem, které učí. Příroda je naplněna dušemi a oživena mnoha duchovními bytostmi, které jsou nazývány kami. Lidé mohou s těmito bytostmi hovořit, chránit je a střežit, když jim přinášejí oběti.

Z knihy Lexikon andělů od Jeanne Ruland

§§

Napříč kontinenty

 Přírodní národy

U božstev přírody této země jsou andělé silami živoucí přírody. Bývají popisováni jako přítomnost duchovních mocností, které překypují formami, nejvyššími a nejváženějšími formami světla, ale i temnými podobami, které lidi trápí a přejí jim zlo. Všechno je zduševněno a země je živoucí bytost. Andělé se zjevují ve všem, co existuje a poselství světla a poselství světla se k nám dostává pomocí každodenních zážitků. Každé zvíře, každý kámen, každá rostlina a každá forma má nějaký význam a je otiskem neviditelného světa, který proniká světem viditelným. Prostřednictvím rituálů a zkoušek se přírodní národy podrobují přijetí do duchovního světa. Jsou přitom vedeny, zkoušeny a napravovány bytostmi duchovní říše. Duchovní bytosti jsou neustále volány a uctívány při všech rituálech a stojí po boku zasvěceným, šamanům, léčitelkám při obřadech uzdravování a zkoušení. Vědí, že je všechno jednotou a člověk je částí boží živoucí přírody.

 Austrálie

V Austrálii se v legendách a mýtech doby snů zjevují bytosti, které lidem přinášely obřady a magické kameny a ohlašovaly jim konec této doby. Pomocí rituálů a posvátných kamenů se mohou lidé i v dnešní době na nějaký čas vrátit do této doby snů.

Afrika

U afrických národů a kmenů nalezneme vylíčení živoucí síly duchovních bytostí, které člověka podporují v jeho snahách. Lovci např. duchovní síly přivolávají, když jdou na lov a ony jim přinášejí štěstí. Tyto bytosti se často zjevují v podobě zvířat a pomáhají člověku, částečně mu však také přinášejí neštěstí. Tito duchové, jejichž velké zástupy podléhají bohům a bohyním, jsou prostředníky mezi svými pány a lidmi.

Eskymáci

V kultuře Eskymáků, jejichž říše sahá od Sibiře přes Aljašku až k Labradoru a východnímu Grónsku, nacházíme velmi staré a rozmanité mýty. Také zde jsou popsány a jmenovány nejrůznější duchovní bytosti, které sídlí mezi nebem a zemí. Tyto duchovní bytosti ve velkých zástupech doprovázejí bohyně a bohy, aby mohly plnit své rozmanité úkoly. Podporují, ochraňují, ohlašují, vedou, posílají pomoc apod.

Jižní Amerika

V jihoamerické mytologii nalezneme opět představu světa, který je celý naplněný dušemi. Existují například síly, které se nazývají huaca a žijí v horách, skalách, jezerech, lesích apod. mohou přijímat podobu a ukazovat se lidem a šamanům. Milují přítomnost člověka, stojí mu po boku, ale také ho trestají, pokud poruší nějaké tabu, zákon bohů. I zde přijímají roli prostředníků mezi bohy, bohyněmi a lidmi.

Z knihy Lexikon andělů od Jeanne Ruland

§§

Andělé blízkého východu

 Islám

Islám se zakládá na poselstvích, která spustili andělé k Mohamedovi a on je pak sepsal ve formě posvátného spisu Koránu, aby je mohl během svého života zvěstovat lidem. Víra v anděly, které člověku v mnoha oblastech života stojí po boku a vedou ho, byla významnou součástí islámu. Nebeští poslové se zde nazývají "malaika" a jejich působení je popsáno v mnoha verších (súrách) Koránu. 

Hinduismus

V hinduismu lze nalézt v posvátných spisech a názorných zobrazeních nebeské bytosti s křídly, které jsou popisovány výrazem dévta nebo déva jako označení pro anděly. Přece jen však mají přednost mnozí bohové hinduismu, kteří představují všichni součást Jediného v čisté formě. Jsou obklopeni nebeskými bytostmi, které jim podléhají. K nim patří i dévové nebo dévtové, jejichž úkolem je přinášení duševních sil člověka do stavů světla a radosti, bezstarostnosti, veselí a klidu až k extázi.

Buddhismus

V buddhismu jsou andělé nazýváni dévové. Jsou popisováni jako zářící nebeské bytosti, které žijí ve sférách štěstí a pro lidi jsou obecně neviditelné. Jsou ovšem stejně jako člověk a všechny ostatní živé bytosti podrobeni neustálému novému rození, stárnutí a umírání, věčnému koloběhu bytí stejně jako veškerý život. Existují různé třídy nebeských bytostí: např. bytosti světa smyslů (materiálního světa), světa jemných těl a netělesný svět. Tyto úrovně jsou opět rozčleněny na různé stupně a různými úkoly a tupni vědomí. Existuje např. šest tříd dévů smyslového světa. Déva-duta jsou boží poslové, kteří člověka napomínají k vážnému uvažování o třech skutečnostech, totiž stáří, nemoci a smrti. Dévatanussati je pozorování nebeských bytostí, věda sama o sobě. V tibetském budhismu jsou světelní (ženského rodu!) nebeští poslové nazývaní Dákiní, což v překladu znamená přibližně "nebeské běžkyně". S anděly západního světa představ jsou ovšem, co se podoby týče, jen málo srovnatelné: většinou mají barevnou pleť a často ohnivý temperament. Ale stejně jako naši andělé přinášejí vize, boží poselství a moudrost, otevírají vědomí, varují a ochraňují člověka na jeho cestě. Navíc zde ještě existují Nathy. Jsou to duchovní bytosti, které člověka vedou a řídí, ale také ho svádějí a mohou ho svrhnout do neštěstí, pokud si nedává pozor.

Z knihy Lexikon andělů od Jeanne Ruland

§§

Andělé v mýtech a pohádkách

 Popisy andělů z různých dob, kultur a náboženství

Andělé (dobří duchové strážní velkého ducha) jsou univerzální světelné bytosti, které jsou k dispozici každému člověku a působí prostřednictvím každé živoucí formy stvoření. Chápou řeč srdce. Pokud je člověk volá silou svého srdce, okamžitě toto volání uposlechnou. Ukáží se v podobě, kterou člověk může s ohledem na svůj charakter, kulturu a své okolí bez odporu přijmout. Uklidňují mysl, posílají světlo naděje a sílu k dalšímu putování. Působí prostřednictvím síly lidského srdce. Jsou světelnými paprsky slunce, které člověka zahřívají v jeho nitru, aby tím pozvedli pohled člověka opět k božímu prameni.

Ve vyprávění národů naší Země lze objevit podobné motivy, které jsou jen rozdílně uspořádány a zkrášleny. Zde všude se setkáváme s představou, že všechno bylo původně jednotou, že kdysi byly rozděleny nebesa a země a mezi nebeskými mocnostmi vzplanul spor, že bohové a bohyně obývají nebeské světy a člověk zemi, a že bytosti, duchovní bytosti, které mohou přijímat nejrůznější podoby, tito prostředníci mezi nebem a zemí, nás chrání, zkouší. Mají za úkol sloužit a působit ve světle božím.

V raných vyvinutých kulturách pracovali všichni lidé s andělskými bytostmi ruku v ruce a spojeni ve světle božího plánu a v dobách Lemurie, stejně jako v rané Atlantidě neexistovaly mezi těmito různými světy žádné závoje. Přijetí různých světů-spodních, vyšších, nebeských světů, pekelných světů, lze opět nalézt v mnoha kulturách.

Andělé v pohádkách, mýtech a legendách

Působení andělů nacházíme v pohádkách, mýtech a legendách nejrůznějších národů. Jsou to světelné síly, které zkouší člověka pomáhají mu na jeho cestě. Zjevují se mu v nejrůznějších podobách, např. jako zvířata, rostliny, jako staré ženy, starci, jako víly a dobří duchové. Všechny tyto bytosti se v průběhu dějin vynořují náhle, z ničeho, vyjádří prosbu, kterou člověk může splnit (čímž člověka zkouší v čistotě jeho síly srdce), aby pak opět zmizely a v příslušném čase při nějakých těžkých úkolech a cestě životem mu nabídli svoje poděkování v podobě intenzivní podpory. Sedí nenápadně na okraji cesty a pokud jsou respektovány, pošlou nedocenitelnou pomoc. Vedou člověka v dobách, kdy nemůže očekávat žádnou pomoc od druhých. S podporou, ochranou a moudrými radami "duchovní říše" dosáhne člověk svého cíle. Pokud však se proviní, zabloudí a dostane se do bezvýchodných situací

Nezaujaté naslouchání starým mýtům, legendám a pohádkám různých národů může opět napomoci projevu té mocné, univerzální síly, která se za vším nachází.

Z knihy Lexikon andělů od Jeanne Ruland

zdroj:evamarvanova.sblog.cz