Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archív 2008 - červen, červenec, srpen, září, říjen

30. 6. 2008

Lidé a společnost

30.06.2008

Co se týká komentářů, moc díky všem za krásná slova. Ono no, občas není špatné ukázat ostatním své pocity, protože se tím také můžou sami učit. Ted o zkouškách jsem tak nějak procházela asi trošku bouřlivým citovým vývojem, takže vám mám celkem dost o čem psát. Jen až na to dostanu čas, tak se do toho dám. Jinak slzy no... pobrečet si taky není špatná věc. Je to výraz toho, že dokážete hluboce cítit a prožívat a to je hezké. Ono vůbec my v západní civilizaci jsme vedeni k tomu skrývat svoje skutečné pocity a myšlenky a tvářit se jen tak nějak vágně a přijatelně, ale to je nesmysl. Divili byste se až k jaké otevřenosti mezi anděly dochází. Už jsem se o tom zmiňovala trochu i v článku o andělském milování. Přijde mi, že celou naši západní společnost přikrývá jakási blána pokrytectví a pokud se člověk nechová společensky přijatelně, tedy tak trochu pokrytecky a říká, co si myslí, je hned špatný. ...já mám hrozný zvyk říkat pořád, co si myslím a byla jsem za to peskována celé svoje dětství. No a? Náhodou taková hádka je občas i osvěžující. My to s bratrem praktikujeme skoro pořád a přitom se máme fakt moc rádi. Takže můžu každému vřele doporučit snažit se být oproti ostatním co nejvíce otevřený, co nejvíce extrovertní. Říkejte, co si myslíte, protože ostatní kolem vaše myšlenky jen tak neuhádnou. Kromě toho telepatie je přece o sdílení myšlenek a jestliže máme k nějakému vývoji dospět a já myslím, že telepatie nám k tomu může hodně pomoct, tak především musíme vyjít ven z té svojí skořápky, do které jsme se dobrovolně zabalili.
Teď jsem byla na Nové Zemi a procházela si vzkazy a když vezmu je a pak ještě k tomu přidám, jak málo komentářů mi sem občas přichází a jak málo se lidé obecně vyjadřují sami o sobě, tak musím říct, že většina lidí v naší krajině je do sebe dost uzavřená. A to je špatně!!! Jasně, nikomu nebudete říkat číslo bankovního konta, že jo. Ale vyjádřit svůj názor je vždycky dobrá věc. A nejen to, nestačí vyjádřit jen názor, měli byste ještě občas psát také důvody, které vás k tomu vedou nebo nastínit svoje chápání světa a vlastnosti, protože i ty jsou odrazem vás samotných a samozřejmě mají velký vliv na to, jak věci posuzujete. Nemáte se za co stydět. Já jsem třeba hrozný egocentrik. Nebýt toho, že jsem Samael, tak bych žila uzavřená ve svých vlastních světech a nic než psaní by mě nijak nezajímalo. Jenže vás mám lidi ráda a tak dělám co dělám. A že jsem taková maková? No co na tom, každý jsme nějaký. Takže se za sebe nestyďte a občas písněte, co a jak. Když nebudu mít čas, tak si to jen přečtu, když budu mít čas, tak odpovím. Z toho se nestřílí.
Zhrošená a zdeformovaná komunikace mezi lidmi v naší společnosti způsobuje řadu nedorozumění a ty vedou k tomu, že se lidé navzájem odsuzují, jací jsou špatní. Jenže lidé nejsou špatní. Problémy jsou jen ve společenských pravidlech, ve kterých žijeme. Ostatně celá naše historie mluví o změnách společností a válkách, které se kvůli tomu vedly.
Třeba poctivost. Zrovna včera jsem vedla s našimi spor o tom, že poctivost je vážně dobrá věc a že být poctivý znamená také bohatší. Jenže se na mě snesla hora argumentů, že tedy proč jsou politici a podnikatelé při penězích, když evidentně nejsou poctiví. Jenže já bohatství nepočítám na peníze. Bohatství je celý obsah celého vašeho života.Fajn tedy, někdo si nepoctivostí pomůže k penězům, jenže jak dloho mu vydrží? A budou si ho vážit potom lidé okolo něho? Budou se jen přetvařovat, aby ho využili a nic víc. Kromě jiného žádný z nás není v kůži takového Paroubka třeba, tak vůbec nevíme, jaké důvody ho vedou v tom, aby byl jaký je. Jak ho můžeme tedy soudit? A to se týká vůbec každého. Já politiku tak nějak nemám obecně ráda, protože jsem od přírody přímočará a nějaké kličky a taktika mi nejsou vlastní, takže nejsem stoupencem nikoho. Ale pokud to někoho baví, tak pro ne?
A o tom to celé je. Spousty těch nesmyslných starých způsobů myšlení, které se na povrch jeví hezké a smysluplné ve skutečnosti smysluplné vůbec nejsou a hezké už ani nemluvě. Jenže lidé jsou líní a pořád se bojí, že když něco řeknou, budou je ostatní peskovat a nebudou je brát a oni už nebudou takovými frajery a vůbec. Takže se situace ve společnosti pořád zhoršuje a zhoršuje... Znáte to rčení o tom, že mluvit se dá s rozumným tvorem, ale hloupého osla musíte praštit klackem, aby vám porozuměl? Notak tak nějak to asi začíná vypadat na Zemi. Andělé se snaží prostřednictvím snů a naších vlastních životních úkolů a tragédií ukázat, že se takhle nedá žít. Že ono je potřeba mít víru, že je potřeba najít sám sebe, že je potřeba znát smysl svého života a celého vesmíru a podobně a podobně. Jenže kdo z nás je poslouchá? Tváříme se jak neslyším nevidím a pak bác. Aby se nám ukázali věci v pravým světle, musí přijít nějaká vážná tragédie, nějaký kopanec od života, aby nás poznání udeřilo do očí. Jenže bacha, já znám spoustu lidí, kterým nepomůže ani tohle. Když je postihne něco špatného, začnou žehrat na osud a náhodu a všichni ostatní jsou špatní, jenom oni jsou ti věčně zneužívané chudinky... prostě jsme občas jak hloupí mezci. Nedělejte si o mě žádné iluze, já jsem na tom stejně. Občas mi trvá, než něco pochopím, protože jsem sama dost tvrdohlavá. Takže když už prostě sami nemůžeme plně spoléhat na čistotu svého ega, je výborné naučit se komunikovat a to naprosto otevřeně a bez zábran. Jasně na některé věci je potřeba čas. Já se taky nešířím úplně všude s tím, kým jsem a co dělám, protože někteří lidé potřebují ujít kus ze své vlastní cesty a teprve potom můžou začít chápat o čem mluvím a proč to asi říkám.
Ale tím, že v sobě budete pořád schovávat své strachy a úzkosti a budete se navenek tvářit, že je všechno OK, ničemu nepomůžete. Můžete mi věřit, že lidi to z vás vycítí i tak. Moje matka a mistrem v tom, neříkat co si myslí... asi ji ještě nenapadlo, že já to stejně v 90% poznám už z toho, jakou atmosféru kolem sebe šíří. O lhaní se samosebou vůbec nezmiňuji, protože je podle mě neúčelné, zbytečné a jen lidi zdržuje od toho, co mají skutečně dělat.
Takže co říct na závěr? Budte otevření k sobě a ostatním a po počátečném šoku ostatních okolo vás se všechno začne zlepšovat. Neuzavírejte se do sebe, protože je to i pro vás samotné velmi bolestná věc. Já to znám, protože jsem sama několik let byla uzavřená a kašlala jsem na všechny... to víte puberta.
Společnost není sama o sobě živá a nemůže vám diktovat, jak se máte cítit a co máte dělat. Lidé jsou společnost, lidé jsou ti důležití... a víte ještě co? Jste jedním z nich... každý z nás je jedním z lidí, člověk, ne jen hloupá ovce, co má následovat svého pastýře... to teda nechápu, kdo s tím nesmyslem v křesťanství přišel. Klidně vyjadřujte své názory, ikdyby byly takové, že jsem hloupá husa... i tak budete mít částečně pravdu.
Když se změní lidé, změní se i společnost a o to tu jde, že? A nepotřebujeme k tomu už žádné války...
Mějte se krásně!! Čus!!!

§§

Nekoneční...

24.09.2008

Možná, že se vám to nezdá jako nic nového, ale tohle je vždy nové i prastaré zároveň.

Vesmír je nekonečný! A stejně jako vesmír jsme nekoneční i my samy!! My všichni!!!

Učte se, vždy se snažte číst a číst a zažívat a rozšířit své obzory na naprosté maximum!! Mluvte s anděli!! Učte se od hvězdných bytostí!! Nasákněte od nich co nejvíce z jejích moudrosti!!! Staňte se jimi! Buďte s nimi, jimi a mluvte s nimi a sami se sebou!! Mluvte s Bohem Nejvyšším!!!

Učte se, máte na to celý hvězdný čas!!

Neboť potom v jedné chvíli jednoho dne či okamžiku hvězd se stane, že v sobě obsáhnete Boha a sami se stanete Bohem. A pak vybuchnete v jedné nekonečně dlouho trvající nirváně vaší duše. A ve výbuchu tom té nekonečné nirvány stvoříte stovky dalších bytostí a umístíte je v různém čase na různých místech různých vesmírů stvoření. A pak budete již existovat jako oni a v nich samotných...

.... a začne nový cyklus stvoření. 

A vaše duše v nekonečnosti nirvány navždy usazená bude, neboť se stane vším nových stvořením, celým novým vesmírem plným nádherných nových snů.

To Elohym sám ve mne mi to dnes sdělil. A já budu růst a učit se a obsáhnu vše, čím jsem i vše, čím budu. Budu tvořit a tvořit a neomezí mne nic, když se neomezím já sama.

Proto vím, že mi všichni zde na Zemi, draci, andělé i zemská stvoření. My máme moc a míme sílu růst a učit se až k nekonečnosti Nejvyššího Boha. A máme sílu stvořit nový svět!! Vždyť v pravdě ho vlastně tvoříme každý den, každou hodinu, každou sekundu svého života. My vždy tvoříme nový svět!! Jaký ten svět je a bude, to už záleží jen na nás samotných.

Proto se učte, jděte po své cestě osvícení vždycky dál! Nikdy se nezastavujte na tak dlouho, aby vás ovládla iluze strnulosti. Nelekejte se těžkých chvil, berte je jen jako překážky na své pouti, které hravě překonáte. Vždyť my jsme Nejvyšším samotným!! Neustále se snažte obohatit svého ducha a překonávat hranice lidských znalostí a zkušeností. Neboť pak bude nový svět vždy krásnější a krásnější... a my s ním.

Mějte se nádherně a miluji vás!!

Komentáře k článku:

Elohym chce příliš (Gericault, 25. 09. 2008 08:48)

Musím se přiznat! Tenhle vzkaz mě rozčílil. Přijde mi to totiž jako říkat prvňákovi násob, děl, odmocňuj, derivuj… Ale co ty nejzákladnější věci? On by rád všechno zvládal, jenom neví jak. Na druhou stranu středoškolákovi to nikdo říkat nemusí. On to zvládá sám. Je to jako chtít přeskočit velký kus na své cestě a pokračovat z ničeho. Ono to stejně nejde. Násilím nejde nic. „Já chci“ nic neznamená. Ono „uvědomění“ je pozvolný proces, který nelze urychlit. Chtít znamená dát průchod svému egu. Všechno, co má přijít, přijde. U někoho dříve, u někoho později. Člověk, který začne rozmlouvat se svými anděly nebo s nejvyšší energií, aniž by na to byl doopravdy připravený, si zadělává na problémy v soužití v tomto životě. Jako když se někdo naučí z karate pouze pár kopů a duchovní stránku pomine. Bude se jenom prát a bude mít problémy. Nepoužije nástroj karate ke svému růstu ale jako berličku k operativnímu řešení svých problémů. Je to krátkozraké a nevyřeší to vůbec nic. Svým způsobem je to také cesta, ale spíše slepé rameno. Dá se to minout a to je právě to o čem se tu snažím blekotat. Snad mi alespoň trošku rozumíte. Jakmile je člověk připravený komunikovat se svým andělem, anděl sám se ozve. Kdo ještě není připravený, nemusí se kvůli tomu vůbec cítit špatně, je to tak správně a jednou k tomu sblížení určitě dojde, jenom není ještě ten správný čas. Naši duchovní ochránci ví, co je pro nás nejlepší a tak nás také směřují. Za vše, co člověk prožívá, je potřeba poděkovat a být vděčný, protože je veden po správné cestě.
Chci jenom, aby všichni, kdo se svým andělem neumí ještě rozmlouvat, neztráceli víru a necítili se méněcenní, protože jejich čas určitě přijde. U někoho dříve, u někoho později.
Gericault & Hallerion

Tak v tom tě trošku chápu, ale... (Samael, 25. 09. 2008 09:02)

Já jsem nemyslela, že s ehned má člověk učit jenom ezoteriku. To ne, celý život je učení... věda, filosofie, náboženství... dokoncce i koukání na TV je sběr nových informací. A také to po lidech nechci hned, to tam myslím neříkám. Prostě každý ať sbírá informace ze zdroje,který je mu zrovna teď vhodnou studní. Nic víc... no kromě toho, že se můžeme těšit na náš nový svět!

Chci ještě dodat, že jsem to myslela tak, že můžeme strávit léta a léta, vlastně celý život i mnoho dalších životů radostným učením se o všem, co je kolem nás. A protože pro mne je učení radostí, pak jsem toužila vám předat nekonečný potenciál této radosti.

hezké (Anna, 25. 09. 2008 10:46)

Ahoj Sam, mám radost s Tebou a Tvým slovům rozumím. Moc děkuji, že je pro nás píšeš. A Gerimu chci poděkovat za pěkné reakce a popřát, aby se méně rozčiloval. Když s něčím nesouhlasíme nebo se nám to nelíbí, je třeba to vše v klidu přijmout a prozkoumat, něco si z toho vzít nebo to necht být. Mám vás ráda Anna

Můj příspěvěk, (Gericault, 25. 09. 2008 12:36)

neměl vyznít negativně. To jsem nechtěl. Spíše jsem chtěl konstruktivně přispět a zdůraznit, že pokud někdo nemá kontakt se svými duchovními ochránci, nevidí vesmírné bytosti nebo nedokáže astrálně cestovat, absolutně nic se neděje a vše je v pořádku. Rozsah duchovní schopností neurčuje kvalitu ducha, možná ještě tak stáří duše resp. množství odžitých životů ale nikdo by se rozhodně neměl neměl cítit méněcenný. Článek na mě působil tak, že všichni, kdo ho čtou by měli být již na určité úrovni duchovního rozvoje a měli by zvládat jisté dovednost. Jako by byl určený jen pro pár vyvolených. Tak na mě působil a potřeboval jsem to dostat ven. Chápu slova v něm obsažená ale nedokážu je přijmout. Nevím proč, neznám důvody ale mám potřebu se vyjádřit a tak to dělám. Věřím, že mé věty svůj úkol splní a alespoň jednomu člověku se uleví.

re: Gericault (mahatma, 26. 09. 2008 06:24)

Priateľu, správne píšeš. všetko má svoj čas....ono mať rôzne "zážitky" je často človeku na jeho ceste skôr zdržaním. ten, čo kráča s otvoreným srdcom a nechá sa ním viesť, určite nezablúdi.

jak to vidím já (Christi, 25. 09. 2008 13:17)

Já bych k tomu jen dodala, že tenhle článek na mě působí krááásně. Jako výbuch radosti, lásky, obrovského potenciálu energie..A skoro jsem ani nevnímala, co mi v tom Sam sděluje, jen jsem se usmívala a nechala se unášet svojí fantazií do vzdáleně blízkých světů. Občas prostě jen stačí otevřít srdce a rozum nechat na chvilku odpočinout. Ale každý si v tom může najít něco jiného - jen říkám, co jsem v tom našla já :)

Mhm, s tím souhlasím... (Samael, 26. 09. 2008 17:30)

Důležité je vždy být otevřený ke všemu, co nás potká a co nás v naší mysli napadne. Vše přijímat a pokoušet se vše co nejlépe pochopit, i kdyby se nám to zdálo absolutně nereálné a absolutně nepochopitelné. My to zvládneme, protože za vším se skrývá Bůh a láska našeho nebeského Já.

§§

Jak a kde nová země vzniká

23.10.2008

Nová Země už existuje, každý v sobě nosíme její kousek, máme jí v srdci. A zbývá nám jediné, najít jí. Hledá se tak, že pokládáme sami sobě jednoduché otázky: co je smyslem mého života? Kým jsem? Co miluji? Co chci ve svém životě dělat? Co mě dokáže naplnit nekonečným štěstím a blažeností? Dostat se k odpovědím je složité, ale právě v těch odpovědích je ukrytá Nová Země.

Naše odpovědi jsou na jednu stranu velmi podobné, ale každý máme své vlastní: Miluju…to nebo ono. Jsem …tím nebo oním. Chci dělat…tohle nebo tamto. Nekonečným štěstím mě naplní, když prožiji ….toto nebo ono. Miluji – Dělám – Žiji – Tvořím – Jsem. V tomhle jsme stejní, ale lišíme se náplní.

Prvním naším krokem na Novou Zemi je, že hledáme odpovědi na tyhle otázky. A když je najdeme, hledáme způsoby, jak prožít a realizovat to, co máme v sobě. Jedním ze způsobů, které nám umožňují žít svůj život podle našeho vnitřního přesvědčení.

zdroj: www.cestydusi.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Příspěvek

Pavel,28. 3. 2009 9:19

Zdravím vás,zde všechny co jste zde něco napsali.Já osobně si myslím ,že máte všichni svou určitou pravdu.Já osobně si myslím že v dnešní době lidé pomalu ale jistě přestávají komunikovat,každý kouká jenom sám na sebe a druzí ho vůbec nezajímají.Co je největší problém většiny lidí je se pomalu přestávají dívat kolem sebe,nejvíce mě štve celosvětová politika,sice se moc o správy nezájímám ale občas si něco vyslechnu,a to co zde všichni tihle rádoby politici lidem cpou do hlavy je mi odporné.Jedná se třeba o zatajování věcí o UFO,nebo o té krásné finanční kryzi,jak z nás lidí dělají jenom blázny.My jsme pro ně jenom vzduch.A nejhorší na tom je většina lidí těmto žvástům věří,já se o tyhle věci dost zajímám a přečetl jsem si dost knížek a článků o těchto věcech,a proto mě zaráží že mi lidé se nemáme dovědět pravdu,co si vůbec myslí že jsou víc než jsme mi prostí lidé.To je věc která se mi hnusí.Podle mě máme právo vědět všichni co o kolo nás děje,protože my obyčejní lidé na ty vlády vyděláváme oni bez nás nemohli být,a nejhorší na tom je si tyhle vlády volíme my sami,přitom by si lidé dokázali vládnout sami jako je to na jiných planetách ve vesmíru.Proč pořád potřebujeme aby nám někdo rozkazoval a vládnul za nás to už jsme na tom tak špatně že si musíme,nechat stále od někoho poroučet.A věřte mi že by bez těhle rádoby vlád a politiků by byl ten náš život hezčí a náš svět čisčí.Můžu vám jen říct to co všechno vidíte kolem sebe je uměle vyvolané a věřte mi že je to pravda.Já si myslím že lidé by se měli už probudit s toho to snu a začít spolu víc komunikovat a rozhlížet se kolem sebe.Já vím že je to pro některé lidi těžké ale věřím že časem na to příjdou všichni i když moc času už nám nezbývá.To je vše co jsem vám chtěl říct,samozřejmě že by toho bylo víc ale to by bylo na delší článek.Mějte se všichni fajn a snažte se víc mezi sebou komunikovat a možná se budeme jedno mýt líp.

Opravdovost

Efidea,3. 10. 2008 20:20

Přesně tak - hlavní je komunikovat sebe sama opravdově,vnímat opravdovost citů a pocitů a tu dávat otevřeně najevo, naučit se to správně pojmenovat a nemusíte lidem říkat, "hele ty jsi ale....", ale spíš "víš, já mám pocit...." a uvědomovat si to, co jsme.... no a to, že komunikace v dnešním světě nefunguje, to má Sam pravdu .. vždyť lidi mluví o tom stejném, ale různými slovy, různými pojmy a nedokáží "najít společnou řeč"... no jo ... kolik toho je potřeba napsat, říct, vidět, cítit, aby jsme ji našli...aspoň další pokus :-)

radost

Ester,1. 7. 2008 8:06

Děkuji za Tvá slova milá Sam a mám radost ze slov
Pavla a Vincenta. Já myslím, že mezi lidmi musíme chodit a mluvit velmi opatrně, abychom se následně neplížili zranění jejich ostrými jazyky. Spousta lidí zaujímá obranný postoj, každý je na jiném stupni vývoje, každý prožívá svá drobná či větší
dramata. Já nemám ráda jakékoliv lži a ironii, mám ráda přímé a upřímné laskavé jednání a hlavně bez toho, aby se lidé zraňovali i když i to se stává.
Všichni jsme lidé chybující. Je báječná vzájemná tolerance a láska hory přenáší. Krásný je otimismus
a humor. Děkuji za všechna vaše pohlazení. S láskou v srdci Ester

Otvorenosť alebo empatia

Vincent,30. 6. 2008 23:28

Myslím, že súhlasím s Pavlom s tým, že dôležitejšia je schopnosť empatie ako otvorenosť. Nie všetci ľudia sú pripravení na otvorenosť. Niektorí nie sú pripravení a schopní stráviť to, že s nimi nesúhlasíš a ak im povieš svoj pohľad na vec, môžu byť dokonca agresivní. Podľa mňa, aby mohol byť niekto otvorený, musí toho druhého najprv dobre poznať, vedieť ako môže reagovať a či je schopný o danej veci racionálne uvažovať. Asi nemá zmysel rozprávať niekomu o karme, minulých životoch a duchovnom raste pokiaľ je ortodoxný kresťan, alebo zaritý ateista. Čo sa mňa týka, nie som vždy otvorený. Keď viem, že niekoho moje oponovanie ešte viac rozčúli a vyvedie z miery tak mu radšej prikývnem, ale myslím si svoje. Nemá zmysel sa hádať s niekym do špiku kostí. Napokon myslím, že ani duchovný svet nie je celkom otvorený. Neprezradí ti svoje tajomstvá pokiaľ nie si dostatočne pripravená a vyspelá, aby si ich mohla poznať.
Zatiaľ toľko. Majte sa všetci pekne.

Chceš komentář - máš ho mít :-)

Pavel,30. 6. 2008 17:37

Kritizovat západní civilizaci je stereotyp. Zrovna právě otevřené vyjadřování toho, co cítím, je pro Západ charakteristické. Číňané se pořád usmívají a za žádných okolností nedají najevo, co doopravdy cítí. Vím to od člověka, který v Číně žil. Japonci jsou známí svou diskrétností v mezilidském kontaktu. Sebeovládání, nedat najevo, co cítím, patří mezi charakteristiky kultury Východu.
Na otevřenost vůči druhým lidem nelze pohlížet jako na nějakou ctnost samu o sobě. Důležitější než otevřenost je schopnost empaticky vnímat lidi okolo sebe, a ani to si nelze vytyčit jako ctnost, o kterou člověk bude usilovat, dokud jeho duše nemá pořešeny jiné základní potřeby.
Líbí se mně Tvoje věta "Spousty těch nesmyslných starých způsobů myšlení, které se na povrch jeví hezké a smysluplné ve skutečnosti smysluplné vůbec nejsou a hezké už ani nemluvě." Fandím Ti a držím Ti palce v jejich odhalování a pojemenovávání.
Měj se krásně :-)