Nyní jsme probuzeni
9. 6. 2010
VÍTEJTE DO PROCESU NAPLNĚNÍ
Ušli jsme dlouhou cestu, abychom se dostali až sem. Vstoupili jsme do svého nejhlubšího podvědomí, abychom propustili stará přesvědčení o oddělenosti, omezeních a strachu. Tímto procesem jsme uzdravili své vnitřní zraněné dítě a navrátili je svému Božskému dítěti. Naše Božské dítě dorostlo do moudrého, nezávislého dospělého, na něhož je spolehnutí a jehož vědomí se rozšířilo dostatečně k tomu, aby přijalo své multidimenzionální Já. Vlastně jsme své pravé Já vtáhli a včlenili do svého fyzického pozemského plavidla, svého každodenního života a na planetu Zemi.
Díky svému vytrvalému vnitřnímu zkoumání a oddání se svému vyššímu Já jsme dali podnět k vytvoření pocitu naplnění a spojení s Jedním. Nicméně naše cesta neskončila. V podstatě teprve začíná. Zatímco se Gaia stále více blíží ke galaktickému středu, proud jednotného vědomí a bezpodmínečné lásky Jednoho zjemňuje hranice mezi dimenzemi, prostory a časy. Brzy budou všechny naše reality začleněny do jednoho celku našeho multidimenzionálního Já a přítomného okamžiku 5. dimenze a dimenzí dalších.
V poslední době mohly naše sny připomínat návštěvy v paralelních realitách. Co se očisty a přeměny našeho současného pozemského plavidla týká, učinili jsme velký pokrok. Nyní se tedy pouštíme do práce na úklidu svých paralelních realit, které rezonovaly a stále ještě rezonují na poněkud jiné frekvenci 3. a 4. dimenze. Kdysi jsme tyto reality označovali jako “minulé životy”, ale vzhledem k tomu, že se v našem vědomí začíná ukotvovat přítomný okamžik, vzpomínáme si, že čas je jen další iluzí třetí dimenze.
Tak jako slábne závoj iluze času, ztenčují se též závoje mezi dimenzemi, stejně jako mnohé iluze oddělenosti a omezení. Jakmile propustíme tyto iluze spolu s polaritami, jež je vytvořily, shledáme, že jsme schopni být ve svých každodenních životech v mnohem větší míře svým multidimenzionálním Já. Nejpodstatnější je, že pokud JSME v každodenním životě svým pravým Já, můžeme na realitu pohlížet multidimenzionálním zrakem svého Vyššího Já. Takovýto úhel pohledu a takovéto vnímání velice mění to, co je důležité pro naši realitu a jak se ji rozhodneme utvářet .
“Už se nevrátím,” je věta, kterou mnoho z nás proneslo ke svým rodinám a přátelům. Někteří jsme přišli o práci, důchod a/nebo jsme ukončili manželství či nějaký důležitý vztah. Nicméně – není to ta práce, domov nebo vztah, k čemu se nemáme v úmyslu vrátit. Jde o způsob života. Konečně jsme se vynořili ze spousty životů plných tvrdé práce, finančních břemen, samoty, zoufalství a/nebo zklamání. A nevrátíme se k tomu. Ještě snad nevíme úplně přesně, kam kráčíme, ale velmi dobře víme, kam určitě nesměřujeme.
V každém případě, ať již jsme ztratili cosi, co kdysi plnilo náš bankovní účet, naplňovalo naše ego, naše touhy a/nebo náš smysl pro povinnost, případně cosi, co nám dávalo pocit, že máme určitý cíl, nyní jsou z nás jiní lidé a nemůžeme se vrátit k tomu, kým jsme bývali. Proč? Proto, že nás nyní naplňuje naše pravé Já. Dříve jsme byli naplněni tím, co jsme zdědili, čemu jsme věřili, v souvislosti s tím, co bychom měli dělat a/nebo co nám mělo poskytnout bohatství či uznání. Nyní, když nás naplňuje naše Já, skutečná podstata naší celistvosti, stala se naše přesvědčení, naše programy ohledně toho, co bychom “měli dělat”, a naše potřeby uznání a bohatství, zcela bezvýznamnými koncepcemi.
Tato stará přesvědčení, touhy a pojetí byla onou mrkvičkou na konci dlouhé tyče, kterou jsme pronásledovali, chytali, ztráceli… a za níž jsme se pak znovu hnali. Naše vnější realita byla založena na lžích, zatímco ta vnitřní byla osamělá, smutná, depresivní a/nebo nenaplněná. Naštěstí a díky tomu, že jsme těmto lžím a falešným snům čelili a propustili je, zjistili jsme, že naplnění přichází z našeho nitra.
Avšak – co přesně je “naplnění”? Je to snad vítězství nebo získání toho skvělého nového zaměstnání? Jsou to peníze, třeba zvýšení platu nebo nějaká nová smlouva? Ne. Shledali jsme, že naplnění obdržené z naší fyzické reality je nezřídka dočasné a brzy vybledne do pouhé další odpovědnosti. Pochází naplnění od našich milovaných, našich druhů, milenců a dětí? Je nádherné kráčet po boku našich milých, ale druzí nám naplnění neposkytnou.
Naplnění se musí pomalu vynořit z našeho nitra, abychom byli dostatečně zdraví a mohli se radovat z nového života, jenž jsme stvořili. Budeme-li pomalu, rovnoměrně pokračovat směrem k naplnění, budeme schopni rozumět pojmu štěstí natolik, abychom mohli přijmout to, co milujeme, propustit to, čeho se bojíme – s dostatečnou moudrostí a schopností rozlišení k rozpoznání rozdílu mezi těmito dvěma věcmi. Naplnění musí žít v našich myšlenkách a našich pocitech, a my jsme pak schopni průběžně rozšiřovat své vědomí natolik, aby pojalo stále rostoucí úrovně klidu a míru.
Naplnění vzniká díky klidné, mírumilovné mysli, již ovládáme, a díky soustředěným, jasným pocitům, které nás vedou k lásce a pryč od strachu. S rozšířeným vědomím nám mohou kladné myšlenky a láskyplné pocity dodat dostatečnou důvěru, že stvoříme nový život, jenž nám vydrží. Vlastně, víme, že nám zůstane, neboť jsme jej vytvořili ze svého JÁ. Nezapomněli jsme si udělat čas na své Já, a ne jen na své ego, které udržuje v činnosti motor našeho života, ale též na svou vyšší podstatu, to Já, jež střeží a posiluje světlo v našem srdci a v naší mysli.
A především jsme nalezli, rozpomněli se a s láskou přijali vnitřní světlo svého pravého Já. Když naše světlo zvolna narostlo nebo možná náhle vzplanulo do plamene, zažívali jsme pocity nadšení. Zároveň jsme hluboko v sobě cítili klid a mír větší, než bychom si kdy byli schopni představit. Dokud si budeme pamatovat, že máme zůstávat ve svém středu, ve svém pravém Já, může naše naplnění růst a šířit se jako ranní úsvit zdravící nový den.
Někdy však přesto pocítíme vnitřní temnotu a zaplní nás tmavá noc. Navzdory tomu si nyní již uvědomujeme, že stejně tak, jako vždy znovu vyjde slunce, ani naše vnitřní slunce nemůže navždy odejít, neboť je naším Já, naším pravým multidimenzionálním Já, jež jsme integrovali do svého každodenního života. Právě toto uvědomění nám dává jasný cíl, smysl našemu životu… pocit celistvosti a naplnění.
Nyní se probouzíme ke svému novému životu, a jsme tady a teď, připraveni jej žít jako to nejvyšší vyjádření svého pravého multidimenzionálního Já. Budiž požehnána ona dlouhá cesta od temnoty ke světlu. Na konci své cesty s překvapením zjistíme, že temnoty i světlo jsou jen iluze. Protože – když naše vnitřní slunce přivítá nový den – víme, že existuje jen Jednota, která je právě tady a teď!
(Reprodukce celku nebo částí českého překladu je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)
http://www.multidimensions.com
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
