Ve vzduchu je cítit změna…
Tento slogan se může zdát laciný, a mnozí se ušklíbnou při poznámce, že se děje něco velkého. Ovšem když se kolem sebe pořádně rozhlédneme, zjistíme, že opravdu dochází k něčemu, co by se dalo nazvat „posunem paradigmatu“.
Zdroj: www.cestydusi.cz
Paradigma je souhrn domněnek, předpokladů a představ, jejímž prostřednictvím vnímáme svět. Po určité době se dosavadní způsob poznávání neboli paradigma vyčerpá, a vyvstává potřeba hledat paradigma nové, protože to staré již nestačí a potřeby člověka neuspokojuje.
Ale kam se to vlastně vůbec posunujeme? A od čeho?
Stručně řečeno se vzdalujeme od naučeného smýšlení a jednání založeného na strachu, vzbouzení pocitů viny a strašení k motivaci něčím jiným – k realitě založené na naději místo na zoufalství, na klidu a míru místo soupeření a válek, na dostatku místo strádání a obav, že se na všechny nedostane, na uspokojení a získávání místo toužení a vysnívání, na propojenosti a spolupráci místo egoistického individualismu a bojovné konkurence.
Tato změna neprobíhá někde vně, "o nás bez nás", nezařizují ji „mocní vládcové světa“, ale my sami. Každý z nás je dílkem celostní mozaiky, a nastává čas, aby se tyto dílky spojily v jeden velký harmonický obraz.
K tomuto spojení se nedostaneme pomocí soutěživého a namyšleného ega, ale ani ega neduživého, potlačeného, trpícího pocitem méněcennosti.
Autenticky a nesobecky?
K tomu potřebujeme „myslet srdcem“, autenticky žít a projevovat potřeby a touhy své duše, přičemž současně být mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí, přírodě, matce Zemi, k druhým lidem a zvířatům, k slabším, trpícím a nemocným, a samozřejmě také k sobě a svým skutečným potřebám, nikoli k tužbám podvědomě vyvolávanými standardem a vnucovanou „normalitou“ zprostředkovávanými médii a reklamami.
Znamená to žít sami sebe, nepřizpůsobovat se všem rozmarným očekávání druhých, stát si za svými rozhodnutími a také za ně přebírat zodpovědnost, což znamená nevymlouvat se na nepřízeň osudu nebo na klacky pod nohama od konkurence.
Otevřete svoji mysl i srdce a nechte sebou provívat čerstvý závan změn. Začněte si být si vědomi toho, jak sami sebe vnímáte, kdo jste. Je zapotřebí naučit se být „jinak“.
© Ivana Muková 2010, www.ivanamukova.estranky.cz