Existuje tu jev zvaný kolektivní vědomí. Je to běžný psychologický pojem a znamená něco jako součet všech vědomí v dané lokalitě. Své kolektivní vědomí má rodina, město, stát i celá planeta.

Z tohoto vědomí vychází jednání lidí v dalším okamžiku. Momentálně je plné násilí, protože násilí a z něj plynoucí utrpení je 90% toho, co se neustále odesílá do kolektivního vědomí planety, a co nás všechny zase zpětně ovlivňuje..

..a to se dá změnit. Každý z nás neustále ovlivňuje kolektivní vědomí, každou vteřinu, každou myšlenkou. Když tohle víme, proč to nevyužít?

Kdykoliv si vzpomenete,
naplňte svá srdce soucitem a nechte jej téct ke všem trpícím,
jednu minutu.

Proč právě soucit?

Tok soucitu má několik úžasných vlastností, které vám ze srdce přeji, abyste objevili sami. O to vás připravit nemůžu a ani nechci. Jsou tu ale ještě další věci, protože já nikdy nevymýšlím postupy, které mají pouze jeden účinek.

Soucit jsem vybral proto, že dodává sílu tomu, s kým cítíte, aniž by vás to cokoliv stálo, pomáhá i svému původci, a zvládne ho hravě každý. Jen si nepleťte sou-cítění s litováním. Lítost je emoce vražedná, která člověka oslabuje, protože litováním se od člověka distancujete. Soucitem jej podpoříte.

Proč právě jedna minuta?

Naše současné kolektivní vědomí běžně povoluje všechny patriarchální neřesti: lhaní, krádeže, znásilnění, vraždy atd. Soucitu je v něm tak málo, že každá minuta od každého člověka v něm bude poznat. Jedna minuta od jednoho člověka je právě to, co zabrání úředníkovi mávnout rukou nad něčí situací, nebo způsobí, že zloděj zaváhá a mine vhodný okamžik.. atd. Co teprve, když si vzpomene několik desítek lidí najednou?

Totiž, na každou hodinu se někde na světě svolává mírová modlitba, shromáždění, meditace nebo třeba bubnování s tancem, prostě co kdo umí nebo upřednostňuje. To jsou lidé, kteří v daný okamžik mají stejný cíl jako my. Představa, že se nemáte ke komu připojit je zcela zcestná. Většinou je to hned několik tisíc lidí. Můžete si tu minutku dát třeba v každou celou hodinu..

Síť

Můžete si ty lidi (samozřejmě včetně sebe) představit jako světýlka rozesetá po planetě, můžete si představit, že jsou všechna světýlka paprskem světla propojena s ostatními, že se takto vytváří síť ze světla, záchranná síť, jakási PRVNÍ POMOC PRO VŠECHNY TRPÍCÍ.

Co dodat?

Tok soucitu se vám může stát samouzdravujícím mini-rituálem, milým, a nepředstavitelně účinným. Asi tak stokrát tolik, než si umíte představit.

Převzato z http://novazeme.ning.com/profiles/blogs/jednoduchy-navod-jak-pracovat

Zdroj: www.bofi.cz